Zámek na prodej v České republice
Poloha a služby v lokalitě
Městys Chlum u Třeboně se nachází v romantické krajině jihočeských rybníků asi 12 km jihovýchodně od Třeboně v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko u rybníka Hejtman, při česko-rakouské hranici ve výšce 492 metrů nad mořem v okrese Jindřichův Hradec.
Chlum u Třeboně nabízí:
- pěší turistiku, cyklostezky
- koupání v rybníku Hejtman
- rybaření
- fotbalový stadion
- tenisové kurty
- plážový volejbal
- půjčovnu kol
- vodáctví (řeka Lužnice)
- v sezoně sběr borůvek a hub
- lyžařské tratě pro běžkaře
- výstavy, knihovnu
- zdravotnické zařízení - lékaře, lékárnu
- obchody, restaurace, služby
- poštu
- hraniční přechod do Rakouska (3 km Staňkov)
- dobré vlakové i autobusové spojení směr Třeboň a Jindřichův Hradec
Novobarokní zámek
Chlum u Třeboně
Lokalita: Chlum u Třeboně
Celková výměra pozemků: 183.500 m2
Zastavěná plocha: 1221 m2
Užitná plocha zámku: 5000 m2 a půda
Prezentace: 
PDF (7,8 MB)
Cena prodeje nemovitosti: 2.990.000,- EUR
Popis objektu
Novobarokní zámek v Chlumu u Třeboně stojí na okraji rozsáhlého parku při silnici vedoucí po hrázi rybníka Hejtmanu. Zámek je trojkřídlá třípatrová budova s mansardovou střechou a s velkým středním rizalitem zakončeným vikýřem. Hlavní průčelí je zdobeno plastikami, mezi rizalitem a okrajovými křídly jsou 2 balkóny s vázami. Všechna nároží jsou zdobena bosováním. Zámek obklopuje rozsáhlý park se vzácnými exotickými dřevinami. Na návrší severně od zámku stojí poutní kostel z období vrcholného baroka, k němu vede křížová cesta z 2. poloviny 19. století. Objekt by pravděpodobně bylo možné využít pro přestavbu na hotel, penzion nebo nadstandardní školící středisko, případně exkluzivní domov pro seniory, ale rovněž jako reprezentativní rodinné sídlo.
Historie objektu
Nejstarší zpráva o vsi Chlumu je z roku 1399, kdy Jindřich z Rožmberka prodal pustý dvůr v Chlumu třeboňskému špitálu. Vznik tvrze spadá do počátku 16. století. V průběhu dějin tvrz vystřídala různé majitele. Roku 1693 převzala ves Novou Bystřici s Chlumem sestra posledního Slavaty Kateřina Terezie, provdaná za Jana Arnošta z Fünfkirchenu. Syn Jan Leopold oddělil Chlum od Nové Bystřice a postoupil nově vytvořené chlumské panství svému mladšímu synu Janu Františkovi. Ten se rozhodl roku 1710 vystavět na místě bývalé tvrze barokní patrový zámek, při němž byla roku 1746 zřízena mariánská kaple. Později získali panství hrabata Stadionové, kteří je vlastnili od roku 1834. V roce 1861 koupil Chlum modenský vévoda František V., který dal již značně zchátralý zámek upravit. V roce 1875 se začalo s demolicí severovýchodní části, kde byl také zbořen kulečníkový pavilón a vystavěn nový trakt. Další stavební práce proběhly v letech 1881 až 1884 uvnitř zámku. Konečnou podobu dostal zámek v letech 1902–1904 za majitele následníka rakouského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Po První světové válce přešel chlumský zámek do vlastnictví československého státu. V této době byl oblíbeným místem spisovatelů a hudebních skladatelů.